Vždycky po hádce s mojí milovanou ženou mi v hlavě zní část refrénu z desky The Boxer (ne že bychom si vyřizovali účty ručně :-)) "...walk away now, and you're gonna start a war..."
The National jsou z Nového Jorku a jak známo, "Nový Jork a Liptákov, místa naše nejmilejší". Nejsem nijaký příznivce nacionalismu (National), ale původně se kapela měla jmenovat American Mary, což by, jak všichni uznají, byl název, který by pro nás adventisty znamenal jisté pnutí. Prvotní impuls k tomu začít se touhle kapelou zabývat vyšel z toho, že na desce hostuje můj oblíbený Sufjan Stevens. A to je pro mě doporučení.
Pokud The National zkusíte, pustíte si do hlavy minimalistický rock, který svojí atmosférou připomíná Lou Reeda, ale zároveň nejde o žádné plagiátorství. Když říkám minimalistický, musím překvapeně přiznat, že aranže desky jsou vcelku bohaté (dechy, klavír, smyčce) a přesto nepůsobí nijak rozevlátě, ale naopak velmi sevřeně.
Naposledy jsem The National poslouchal v iPodu při nakupování v Tescu kolem deváté večer. Kolem mě už byli jenom spěchající tatíci a podivíni. Podivíni nás ostatní (spěchající tatík jsem byl i já) sledovali nasupenými pohledy, které jasně dávaly najevo, že vládu nad obchochodem přebírají oni. Té zvláštní chvíli dali The National nostalgický s jemnou odtažitosti. Měl jsem pocit, že jsem najednou nad světem a všechno trochu nezúčastněně glosuji a komentuji.
Carevic
8/10
Žádné komentáře:
Okomentovat